Luom Name eines Berges in Kärnt. Lexer. lomnich, jetzt Lobming in Obersteier. lominicha Ank. 19. lom, jetzt Lohm in Schlesien. zum lome, jetzt Lohmen Sax. lompnitz, lomats, lomacz, jetzt Lommatsch Sax. zalom, jetzt Sohland Sax. loum, jetzt Lohme Koseg.: serb. lom ist Almus und gehört demnach nicht hieher.

nsl. serb. lončar figulus.

315. lonьčагь.

kroat. lončari Kr. Istr. lončarica Gr. lončar brdo Kr. lončarsko selo Kr. serb. selo lonьčari Danič. vergl. gгьnьčагь.

asl. nsl. serb. lopata pala u. s. w.

316. lopata.

nsl. lopata Schaufel Krain. lopatca Steier. kroat. lopata Kr. lopatinec Kr. serb. lopatnica Gav. lopatica Serb. lopatanj Serb. russ. lopatino. čech. lopata B. Lopate auf Rugen. λαπάτα Elis.

nsl. serb. lopuh lappa u. s. w.

317. lopuh.

serb. lopušnik Gav. klruss. opuška Gal. opušna Gal. Lopušnyća Gal. opušanka Gal. opušany Gal.

russ. losь cervus alces Elenthier. serb. losica Dalm. losnica Herc. novka Russ. łośač Gal. Iośatyn Russ. Losize, jetzt Loiz Mecklenb.

318. losь.

pol. łoś.

klruss. łosi Gal. losje Gal. losyneć Gal. dosyruss. losi. losicha. čech. losenice B.

319. Іоѵьсь.

asl. lovьсь venator. serb. lovac. čech. lovec.

serb. lovci Gav. klruss. Lovći Gal. lovče Gal. ôvča Gal.

320. loza.

asl. loza palmes. nsl. loza silva, vitis. serb. vinova loza vitis vinifera u. s. w. kroat. loza Kr. lozan Kr. serb. lozanj Gav. lozno Gav. lozna Gav. loznica Gav. loznac Gav. lozovik Gav. lozišće Dalm. klruss. łozova Gal. lozovaja Russ. łozovyj Russ. Jozovatka Russ. łozôvka Gal. łozyna Gal. łozanôvka Russ. załôzći Gal. čech. loza B. lozice B. sucha loza M.

Lozna Bach Sax. lozina Bach Sax.

321. lubы.

serb. lub cortex. russ. lub cortex, liber. čech. lub cortex. pol. Jub cortex.

nsl. lubno Laufen Jarn. 81. Kärnt. Steier. serb. lubnica Gav. klruss. Iubna Gal. lubyna Gal. lubny Russ. lubjana Berg Gal: Hałyč. 132. lubjanky Gal. russ. lubina. čech. luby B. lubno B. lubné B. lubná B. lubny B. lubník B. lubenec B. pol. łubno Mogil. lubienko Gal. Iubnica Gal. podłuby Gal.

Mons lubnic a. 973. Zahn 37. ad liupinam in Unterösterr. Grenzregulirung 26.

322. lukь.

asl. lukь cepa. nsl. luk cepa. serb. luk allium: bjeli luk, crni luk.

nsl. lukovec Krain. lukovek Krain. lukovica Krain. lukavci Steier. lučana Leutschach Steier. kroat. luk Kr. lukavac Kr. vergl. laka.

323. luža.

asl. nsl. oserb. luža palus. Vergl. lagь.

nsl. luža Krain. luže Lausach Krain. lužnice Lussnitz Kärnt. lužarje Krain. kroat. lužnica Kr. serb. lužnica Serb. Bach. Vuk. medjulužje Serb. klruss. Tužky Gal. lužany Bukowina. naluže Gal. załuže Gal. čech. louže B. luže B. lužice B. M. lužné B. loužna B. M. loužnice B. lužnice B. lužany B. meziluží B. podlužany Slovak. záluží B. černé louže Schwarzpfütz B. oserb. łusk Lauske. nserb. užycy plur. Lausitz Zw. Butt. 95. zalž, vielleicht zalužije Salhausen. Lausesumpf, Lausche, Lauske, Lausnitz u. s. w. Butt. 95, der anderer Ansicht ist. Der Name der Lausitz, nserb. užycy, oserb. lužicy plur. m., in Urkunden des K. Otto lusici, hängt wahrscheinlich mit luža zusammen: die Form lunsizi beim bair. Geographen kann dagegen nicht eingewendet werden. λovétţi, hoféti Ep.

324. lyko.

nsl. liko liber. serb. lik, liko u. s. w. serb. likodra Gav. russ. lykovo.

325. lysь.

russ. lysь calvus. čech. lys. pol. lysy u. s. w.

russ. lysaja gora.

serb. lisopolje Serb. klruss. lysa Gal. lysa hora Gal. čech. lysá Leissen B. lysec B. lysica Slovak. lyské B. pol. łysiec Gal. łysina Gal. oserb. lesa (wohl łysa) hora Lisseharre.

asl. lьgыkь: lьgota levitas in der Bedeutung levatio Erleichterung, Befreiung. čech. lhota ein zeitweilig von Zinsungen freies Ansiedel, in ON. durch Stift übersetzt. Dergleichen erscheinen in Böhmen und Mähren mit Schluss des XII. Jahrhunderts. H. Jireček, Das Recht in Böhmen und Mähren, 2. 16. 17. Derlei Ortsnamen finden sich auch bei den Slovaken und in den westlichen Theilen des polnischen Sprachgebietes, während sonst dafür wola besteht.

čech. lhota M. Slovak. Stift, Neustift B. Ihotice B. M. lhotka B. M. lehotka Slovak. lhotky B. lhotsko B. In Böhmen gibt es bei 300 Ortschaften mit dem Namen lhota, dem verschiedene deutsche Formen gegenüberstehen: Elhotta, Elhotten, Elgot, Ellgut, Ölhütten, Alhüten, Welhota, Welhotta, Wellhotten, Welhüta, Wellhütten, Mahlhütten, Mehlhut, Mehlhüttel, Malten; für lhotka tritt Mehlhutka, für 1hotsko Hutzke ein. Bei der Erklärung von Ellgut hat man an heilig Gut d. i. Priestergut und an die Lygier gedacht. Wiener Jahrbb. 9. 147. pol. 1gota Gal. Igota, quae vocatur manec Court. 22. 1gota Ellgut, Elgot Court. 22.

327. lыnište.

serb. lanište ager olim lino consitus. čech. Iniště pole, na němž len seto. nsl. lanišče Krain. laniše Horland Valv.

lьništa Danič, čech. Iniště Elnischt B.

kroat. lanišće Kr. serb. lanište Gav.

328. mačka.

nsl. maček, mačka felis. serb. mačak, mačka.

nsl. mačke Krain. mačkovec Katzendorf Krain. mačkova vas Krain. mače Kr. mački Kr. mačkovec Kr.

nsl, serb. madžar ungarus.

329. madžar.

kroat. madžari Gr. serb. madžare Gav.

330. mageгь.

kroat.

asl. magerь coquus. aserb. madjerije coquina. Fremdw. 107.

kroat. magjerovo Kr. serb. madjer Gav. madjerьci Danič. klruss. magera Gal. pol. magierow Gal.

aserb. magjupьсь pistoг.

331. magjupьсь.

serb. magjuрьсь Danič.

332. majdanь.

serb. mejdan Platz. klruss. majdan. russ. majdanь. Fremdw. 107.

kroat. majdan Gr.

russ. majdanь.

serb. majdan Gav. majdanpek Serb. klruss. majdan Gal.

333. makь.

asl. makь papaver. nsl. serb. mak u. s. w.

kroat. makovišče Kr. makov hrib Kr. serb. makovišta Gav. makovište Serb. klruss. makovysko Gal. pol. makow Gal. Mackau Court. 24. makowa Gal. makowice Gal.

334. malina.

nsl. malina rubus idaeus. rdeče malince Hindbeere Valv.

nsl. maline Krain. malnica Mallnitz Kärnt. malince Krain. malinšek Krain. kroat. malina Kr. nserb. maliń Mehlen.

335. malá.

asl. malú parvus u. s. w.

kroat. mala Kr. Gr. male drage Kr. mala gora Kr. mala kosa Gr.

asl. matь turba, coenum.. pol. met aqua turbida.

nsl. motnik Möttnig Krain. motnica Metnitz Kärnt. auch Bach Kärnt. Krain. kroat. mutnik Bach Gr. serb. mutnik Bach Serb. mutnica Gav. Bach Vuk. mutanj Gav.

mutna reka Gav. čech. mutná M. mutnik Slovak. mutenice M. Suš. 657. mutěnice M. Suš. 585. moutnice M. Suš. 480. 589. pol. męcina Gal. męcinka Gal. nserb. mutnica ein Arm der Spree Butt. 154.

Motevnich Mötnik Zahn 159.

339. medvêdú.

asl. medvêdь ursus. nsl. medved u. s. w.

nsl. medvedica Krain. Wald Valv. medvejek Krain. medvedje brdo Bärenberg Krain. kroat. medved Kr. medvedica Kr. medjedi Kr. medveja Istr. medvedjak Gr. medvejak Kr. medvedski breg Kr. medvedova draga Kr. serb. med vêdьсь Danič. medvidje Dalm. medvednik Gav. medvedja Gav. medvedje Serb. medvêdja glava Danič. Vergl. mečkovac Gav. meči dol Gav. klruss. medveža Gal. medvidôvka Russ. medvižje Russ. russ. medvêdь. med vêdevo. medvedica Bach. medvêdka Bach. čech. medvědice B. nedvědice plur. M. nedvěz B. nedvězí B. M. Jung. pol. niedźwiedź Gal. niedzwiedza Gal. niedzwiada Gal.

Lit. meškei Schleich. 146.

340. medь.

asl. medы mel, vinum. nsl. serb. med u. s. w. asl. medarь pincerna. serb. medar mellarius.

asl. mežda terminus. nsl. meja terminus, saepes, Unterwald u. S. w. čech. meze vel kopci ligna terminorum Erb.

nsl. na mejah Steier.

kroat. medja Kr. sumedjani Gr. serb. medjare Dalm.

čech. mezí B. mezina B. mezné B. zámezí B.

Migèe anticamente medea sclabonica Pir. 611.

343. mêlь.

serb. mêlь syrtis Danič. russ. melь f. čech. měl f.; mělý fein, mělký seicht. pol. miel f.; miały, miałki seicht.

nsl. melani Mellach Kärnt. kroat. melnice Kr. Gr. meljani Kr. podmelnik Gr. serb. meljine Dalm. melnica Gav. meljak Gav. meljanica Gav. meljenice Serb. modryj mêlь Danič. modrii mêlьci Danič. klruss. milno Gal. melna Gal. milnyća Gal. melnyća Russ. milče Gal. miley Russ. mêlnikь Vol.-lêt. 67. melnyky Russ. melnyčnoje Russ. meľkôvka Russ. čech. mělník Melk B. zámělý B. pol. mielec Gal.

Melno, jetzt Möln auf Rügen.

344. mêsto.

asl. mêsto locus. nsl. mêsto locus, urbs u. s. w.

nsl. staro mêsto oder čevdat Cividale Venet. čech. město B. městce B. městec B. městečko Stadtl B. místek M. pol. miejsce Gal. miasteczko Gal.

345. mękyna.

kroat. mekinje furfur. pol. miękiny Spreu.

nsl. mekine Minkendorf, bei Valv. Munkendorf Krain. kroat, mekinar Gr. serb. mekynešь Danič. čech. měkynec B. pol. miękina Gal.

346. mladь.

asl. mladú tener, iuvenis. nsl. serb. mlad u. s. w.

nsl. mladje Krain. mladica Krain. mladevina Krain. mlada gora Krain. čech. mladá B. nserb. młoda Butt. 72. młože Mlode Butt. 153.

347. mlaka.

nsl. mlaka lacuna. serb. mlaka terra aquosa. im kärnt. Deutsch ist Plak'n ein zeitweilig nässender Ackergrund Lex. 29. vergl. serb. mlakva lacus hieme non congelans, das mit mlak tepidus zusammenhängt.

nsl. mlaka Moos Krain. mlake Krain. kroat. mlaka Kr. Gr. mlakva Gr. mlakovac Gr. zamlača Gr. zamlaka Kr. zamlače Kr. serb. mlačьno Danič. mlačište Danič. čech. mlaka B. mlaky B.

348. mlynaгú.

nsl. serb. mlinar molitor.

nsl. mlinare Müllnern Kärnt. mlinarec Hung. kroat. mlinari und mlinovi Kr. mlinarica Gr. čech. mlynaře B. mlynařice B. mlynařovice B.

349. mlynь.

nsl. serb. mlin mola. pol. młyn u. s. w.

nsl. malni Mühlen Krain. mlinše Krain. malenska vas Mühldorf Krain. kroat. mlini Gr. mlinovi Kr. mlinska Kr. mlinišće Gr. serb. mlini it. Molini Dalm. klruss. młyny Gal. Russ. młynôvéi Gal. młynôvka Gal. mlynyska Gal. čech. mlýn B. mlýny B. mlýnice B. mlýnce Leinitz, Linz B. mlýnec Lenzel B. mlýneček B. mlyniště Leinisch B. zamlyní B. pol. młyn Court. 25. młynne Gal. młynka Gal. młynczysko Gal. Cum molendino alias z młyniszczem Diplom. zamłynie Gal.

asl. mnih monachus u. s. w. čech. mnich B. mníšek B.

350. mnihú.

351. močaгá.

nsl. močvar palus, in ON. durch ,Moos' übersetzt. serb. močar udor. pol. moczara. nsl. močvirje Krain. močirje Mooswald, Mossern Kärnt. klruss. močary Gal. vergl. močerady Gal. čech. močár Slovak. močárany Slovak. vergl. močerady B.

Donkschriften der phil.-histor. Cl. XXIII. Bd.

26